I když jsou otázky týkající se rizika zainteresovaných stran, jako jsou například akcionáři, určitě důležité, o společenském vlivu každé společnosti by mělo stejně otevřeně hovořit.
Pandemie postihla nejen letecké společnosti a maloobchodníky, i mnohé další sektory musí zápasit o přežití. O svém krátkodobém finančním zdraví informují ve výročních zprávách a čtvrtletních sděleních.
Akcionáři, analytici a novináři, kteří analyzují tyto zprávy, by na základě finančních výsledků společnosti měli vědět odhadnout rizika, kterým jsou firmy potenciálně vystaveny. To je však jen jedna strana mince.
Příkladem jsou čísla nedávno zveřejněné společností Ryanair, hovoří o meziročním poklesu osobní dopravy za měsíc prosinec o 83%. Faktor zatížení, který vyjadřuje míru plnosti letadel, se ve srovnání s prosincem 2019 snížil o 22 procent. Kromě rizika zúčastněných stran je určitě důležitý i celospolečenský vliv každé firmy. Letecké společnosti přepravují lidi a náklad včetně pošty, lékařské pomoci, dodávek humanitárních potravin a dokonce i repatriovaných ostatků lidí, kteří zemřeli. Jsou součástí naší společnosti a jejich velké finanční potíže mají mnohem širokosiahlejšie důsledky.
Širší veřejnosti ale chybí základní finanční vzdělání, což představuje celosvětový problém. To nám brání kolektivní předvídat potenciální dopad firem na společnost, které se ocitly ve finanční nouzi ale také aktivněji se zasazovat o transparentnější informace.
Na obálce výroční zprávy švýcarské farmaceutické společnosti Novartis za rok 2014 je pacient a zdravotnický pracovník, kráčející ruku v ruce. Jednoznačná ilustrace toho, jak finanční zdraví společnosti Novartis ovlivňuje tak pacientů i pečovatelů.
Proč bychom měli číst výroční zprávy i když nejsme investoři
I když je zřejmé, že investorům a jiným finančně zainteresovaným stranám by mělo záležet na finanční životaschopnosti programu výzkumu léčiv, od roku 2020 je jen zřejmější, že globální veřejnosti by mělo více záležet na zdraví společnosti, která se snaží bojovat s pandemií. V současnosti by určitě každý měl věnovat zvláštní pozornost finančnímu zdraví firem jako Pfizer, Moderna a AstraZeneca, protože jakékoliv zneužití jejich finančních zdrojů, ať už záměrné nebo neúmyslné, by mohlo bránit poskytnutí a distribuci vakcíny proti koronavirus. Široká veřejnost musí také věnovat větší pozornost finanční životaschopnosti dalších firem, které přímo ovlivňují lidské potřeby, jako jsou ty, které budují infrastrukturu, nemocnice či školy.
Totéž platí pro environmentální problémy, od závazku vytváření co nejmenší zátěže na životní prostředí až po odpisy takzvaných „uvízlých aktiv“, které se nikdy nebudou využívat. Přibývají důkazy o tom, že firmy nevyčleňují dostatek peněz na pokrytí těchto potenciálních environmentálních závazků. Pokud si firmy na tuto oblast nedokážou vyčlenit prostředky, náklady se buď přesunou na daňových poplatníků, nebo se jednoduše environmentálnímu aspektu nevyhoví.
V tradičních finančních transakcích firem zatím nejsou zcela zohledněny dva aspekty environmentálního a sociálního dopadu: vliv sociální a environmentální změny podnebí na finanční životaschopnost firmy a dopady firmy na sociální a ekologickou změnu klimatu. Jak před více než dvěma desetiletími uvedli účetním experti OSN, ve finančních výsledcích se „běžně ignorují environmentální problémy, pokud nemají dostatečně závažný finanční dopad“.
Mnoho agentur, včetně Účetnictví pro udržitelnost (A4S), Rady pro mezinárodní účetní standardy (IASB), pracovní skupiny pro finanční zveřejňování informací o změně klimatu (TCFD) a Rady pro zveřejňování informací o změně klimatu (CDSB), se prosazuje o to, aby se tyto otázky zohledňovány více ve výročních zprávách firem. A přestože se některé společnosti dobrovolně účastní zdokonalení systémů environmentálních výkazů, agentury upozorňují, že v současnosti na zavedení změn nemají dostatečný mandát.
Vyvinout větší tlak na společnosti, aby zlepšily své výkazy v této oblasti, aby se věci konečně posunuly vpřed, by mohla masivnější podpora ze strany veřejnosti. Tvůrci standardů a regulátoři trhu aktivně získávají zpětnou vazbu od zúčastněných stran, kromě akcionářů by to měla být i široká veřejnost. Obecně je třeba, aby si více lidí uvědomovalo vztah mezi finančními oznámeními, firmou a společností. Existuje mnoho věcí, které by mohly firmy udělat, aby byly jejich zprávy přehlednější a lépe odrážely realitu. Pokud by však společnost a jednotlivci více investovaly do finanční gramotnosti a věnovali více pozornosti informacím, které společnosti vytvářejí, usnadnilo by to splnění nároku na vyšší standardy.
