Dědictví dělají majetných Němců ještě bohatších. Podle aktuální studie téměř polovinu dědictví a darů získává nejbohatších 10% obyvatel země, zbývajících 90% dědiců si dělí zbývající polovinu. Vyplývá to ze společné studie Německého institutu pro ekonomický výzkum (DIW), Univerzity Vechta a Německého centra pro otázky stárnutí (DZA), která srovnávala období 1986 až 2001 a 2002 až 2017. Na průzkumu se zúčastnilo 15.000 domácností.
Studie uvádí, že v posledních 15 letech přibližně 10% všech dospělých Němců dědilo nebo dostalo větší dar. V průměru dosahovalo dědictví očištěné o inflaci zhruba 85.000 eur na osobu, v případě darů šlo o částku 89 000 eur. Ve srovnání s rokem 2001 se průměrná částka v obou kategoriích zvýšila přibližně o 21%.
Relativní nerovnost z hlediska dědictví a darů klesá, neboť majetek se rozděluje mezi více osob. „Zároveň však stoupá majetkový odstup mezi těmi, kteří dědí, a těmi, kteří nedostanou nic,“ cituje agentura DPA odborníka DIW Markuse Grabku. Podle něj to má zejména sociální důvody: „Děti, které vyrůstaly v domácnostech s vyššími příjmy a majetkem, později dostanou v průměru větší dědictví a dary.“
Najmajetnejšia pětina německé populace v letech 2002 až 2017 profitovala z nejvyšších dědictví a darů. Medián neboli střední hodnota majetku seřazeného podle výšky, dosáhl 145.000 eur. Jen dvě procenta nejchudší pětiny obyvatelstva něco od svých rodičů nebo prarodičů dostali. V průměru šlo o 10.000 eur.
Studie poukazuje i na regionální rozdíly. Lidé pocházející z bývalého východního Německa neměli mnoho šancí nahromadit majetek. Zatímco západní Němci zdědili v průměru zhruba 92.000 eur, u východních šlo o 52.000 eur. Dary v západní části země dosáhly přibližně 94.000 eur, ve východní 58.000 eur.
